Pokročilé metody tematické kartografie (část 2)
Pravidelná polygonová síť (grid)
Metoda gridu (angl. binning, hexagon bin, hexbin) neboli pravidelné polygonové sítě, se řadí ke zvláštnímu druhu areálových metod. Princip leží v zanedbání původních administrativních hranic a rozdělení území pomocí pravidelné mřížky na buňky stejné velikosti, které nepodléhají časově a územně proměnlivé administrativní struktuře. Použití pravidelné mřížky usnadňuje analýzu prostorových vzorců a pomáhá vizuálně interpretovat rozložení bodových dat, zejména v případě velkých datových souborů. Tato metoda umožňuje agregaci dat do pravidelné sítě buněk. Každá buňka pak obsahuje souhrnné statistiky bodových prvků, které do ní spadají – například jejich počet, průměrné hodnoty vybraných atributů nebo jiné metriky.
Coxcomb
Jedná se o varianta na pie chart, která vzniká dělením kruhu do rovnoměrných segmentů (např. dle počtu časových úseků), s poloměrem (výseče) lišícím se podle kvantity jevu. Výsledkem jsou segmenty, které se liší rozsahem od středu grafu. Obvykle se používá k zobrazení časových jevů v souladu s původním použitím Florence Nightingale v jejím klasickém diagramu úmrtnosti východních armád z roku 1858.
Legenda
V případě metody coxcombs toolbox sice vytvoří kartodiagramy, ale nadstavba pro tvorbu legendy v layoutu neexistuje. Proto je nutné si připravit data způsobem, který zajistí tvorbu legendy již v samotném průběhu vizualizace. Doporučení pro strukturu coxcombs tedy zní takto:
-
do tabulky dat přidejte fiktivní záznamy, které budou obsahovat globální minimum a globální maximum (stejné napříč všemi kategoriemi)
-
další (tedy třetí) fiktivní záznam bude obsahovat takové hodnoty, které se objeví v legendě (tzn. vhodně zaokrouhlené a rostoucí po směru hodin)
-
pokud záznamy pouze vkládáte jako Add Row v atributové tabulce, umístí se do počátku souřadnicového systému; vy však můžete přemístit bod reprezentující legendu (třetí fiktivní záznam) do blízkosti mapového obsahu, aby se zobrazil v mapovém okně layoutu.
Data k testování metody zahrnují vývoj mezd v Česku a za stejné období vývoj cen nemovitostí (ceny za metr čtvereční) pro jednotlivé kraje.