Ukázka VHR dat, pansharpening, řízená klasifikace v ArcGIS Pro
Cíl cvičení
- Seznámit se některými daty s vysokým prostorovým rozlišením
- Získat povědomí o možnosti pansharpeningu
- Provést řízenou klasifikaci VHR dat v ArcGIS Pro
Základní pojmy
- VHR data - Very High Resolution data, neboli data s vysokým prostorovým rozlišením
- Panchromatické pásmo - Pásmo obsahující veškeré viditelné odražené záření (šířka pásma tedy sahá do oblasti modrého, zeleného a červeného spektra). Takto velká šířka pásma umožňuje udržet vysoký poměr signálu a šumu, což dává možnost mít data ve vysokém prostorovém rozlišení (až čtyřikrát vyšší oproti multispektrálním datům).
- Pansharpening (panchromatic sharpening) - Jedná se o proces kombinující panchromatická data s daty multispektrálními, přičemž dochází k navýšení prostorového rozlišení multispektrálních dat se zachováním specifických spektrálních atributů.
Data pro cvičení
Data pro toto cvičení si můžete stáhnout zde. Zazipovaný soubor obsahuje tři scény ze stejného území v Grónsku. Vyberte si tedy jednu z nich, se kterou budete v rámci cvičení pracovat. Informace o jednotlivých scénách shrnuje následující tabulka.
Datum snímání | Družice | Rozlišení multispektrálních pásem | Rozlišení panchromatického pásma |
---|---|---|---|
31. 5. 2019 | WorldView-3 | 1,2 m | 0,3 m |
1. 8. 2020 | GeoEye-1 | 1,6 m | 0,4 m |
30. 8. 2021 | GeoEye-1 | 2 m | 0,5 m |
Názvy složek bohužel o samotných scénách nic neříkají, nicméně jsou řazeny podle roku. První složka tedy obsahuje data pro rok 2019 a poslední složka data pro rok 2021. Každá složka poté obsahuje podsložky s názvem končícím na MUL a PAN, ve kterých naleznete TIF soubor s multispektrálními, resp. panchromatickými daty.
Multispektrální data obsahují celkem čtyři pásma, která jsou řazena v následujícím pořadí: modré, zelené, červené a blízké infračervené (B-G-R-NIR).
Popis oblasti
Poskytnutá data zachycují bývalou vojenskou základnu z 2. světové války s názvem Bluie East Two, na které se mimo jiné nachází tisíce starých barelů. V roce 2019 započalo jejich odstraňování, tudíž jich je na každé scéně jiné množství. Naším cílem práce bude pomocí řízené klasifikace určit, kolik se v oblasti nachází barelů za předpokladu, že na jeden metr čtvereční plochy s barely připadá přibližně 2,12 barelů.
Příprava dat pro klasifikaci
Cvičení bude znovu probíhat v softwaru ArcGIS Pro. Začneme tedy tím, že si vytvoříme nový Map projekt, do kterého si vložíme multispektrální a panchromatická data z jednoho zvoleného roku. U multispektrálních dat zvolíme i nějakou vhodnou RGB kombinaci (a Stretch type) s ohledem na pořadí pásem: B-G-R-NIR.
Pansharpening
Když už máme k dispozici panchromatické pásmo, které má v našem případě 4× vyšší rozlišení než multispektrální data, tak ho využijeme pro tzv. Pansharpening. Jedná se o proces, který pomocí panchromatického pásma navýší prostorové rozlišení multispektrálních dat na stejnou úroveň jako má právě panchromatické pásmo. Na rozdíl od obyčejného převzorkování (resampling) zde multispektrální data převezmou i prostorové detaily panchromatického pásma. Pro pansharpening použijeme nástroj Create Pansharpened Raster Dataset, který najdeme přes panel Geoprocessing. Zde poté zadáme multispektrální a panchromatická data a také jeden z nabízených algoritmů. V našem případě bych doporučil zvolit algoritmus Gram-Schmidt, kde můžete i nastavit, o jaký typ senzoru se jedná. Případně můžete i vyzkoušet, jak se budou výsledky s různými algoritmy pro pansharpening lišit.
Výsledkem budou pansharpovaná data, která můžeme porovnat s daty původními. Také je dobré všimnout si, že ArcGIS Pro změnil pořadí pásem v pansharpovaných datech na R-G-B-NIR.
Oříznutí na zájmovou oblast
Jelikož se barely nacházejí jen na části území, je zbytečné pracovat s celou scénou. Proto si scénu ořízneme jen na naše zájmové území. Zde si tedy stáhněte shapefile, které toto zájmové území ohraničuje, a vložte si ho do vašeho projektu.
Pansharpovanou scénu si ořízneme pomocí funkce Clip Raster.
Vytvoření spektrálních indexů
Pro klasifikování máme k dispozici zatím jen 4 pásma a není tedy od věci si nějaké kanály dopočítat. Spočítáme si proto dva spektrální indexy; NDVI a NDWI. Nástroj pro výpočet NDVI najdeme v menu Imagery → Indices → NDVI. Zde poté stačí zadat, které pásmo odpovídá blizkému infračervenému pásmu (4), a které odpovídá červenému pásmu (1).
Index NDWI zde bohužel předdefinován není, takže budeme muset použít jiný nástroj. Konkrétně tedy nástroj Imagery → Raster Functions → Band Arithmetic. Zde poté zvolíme, jakou metodu chceme použít (vybereme tedy NDWI), a zadáme pořadí potřebných pásem NIR a Green (4 2).
Takto vypočtené NDVI a NDWI kanály bohužel nejsou uložené v naší geodatabázi, a jedná se zřejmě jen o dočasné soubory. Pro jistotu si je tedy do geodatabáze uložíme. Klikneme pravým tlačítkem myši na daný raster v panelu Contents a zvolíme možnost Data → Export Raster. Zde poté nastavíme parametr Output Raster Dataset tak, aby se spočítaný spektrální index uložil právě do naší geodatabáze. Stejný postup provedeme pro oba indexy.
Spojení více pásem do jednoho souboru
Posledním krokem před klasifikací je spojení pansharpovaných multispektrálních dat a vypočtených spektrálních indexů do jednoho multiband rastru. K tomu použijeme nástroj Composite Bands. Zde pouze nastavíme pořadí jednotlivých pásem a výstupní rastr, který nejlépe znovu uložíme do geodatabáze.
Nyní můžeme všechny ostatní vrsty zavřít, protože dále již budeme pracovat pouze s tímto multiband rastrem.
Řízená klasifikace
Klasifikační třídy a trénovací plochy
V závislosti na zvolené scéně budeme klasifikovat buď 4 nebo 5 tříd. Konkrétně se bude jednat o následující třídy:
- Barely
- Vegetace
- Holá půda
- Voda
- Sníh a led (pouze v roce 2019)
Na RGB kompozitu se v tomto případě ale velmi těžko rozlišuje mezi vegetací a holou půdou. Proto doporučuji si data zobrazit ve falešných barvách v kombinaci NIR-R-G. U Stretch Type nastaveném na Standard Deviation je vhodné zkusit změnit i parametr Number of standard deviations na hodnotu 1 (minimálně na scéně z roku 2019 toto nastavení zvýrazní různé povrchy).
Poté již pomocí nástroje Imagery → Classification Tools → Training Samples Manager můžeme začít vytvářet jednotlivé trénovací plochy. Zde si vytvoříme nové klasifikační schéma pomocí funkce Create New Schema a následně si ho i uložíme (doporučuji začít číslovat klasifikační třídy od hodnoty 0, abychom později předešli jistým nepříjemnostem). Trénovací plochy jednotlivých tříd vytváříme pomocí nástroje Polygon.
Vytvořené trénovací plochy doporučuji uložit znovu do geodatabáze.
Klasifikace
Klasifikaci spustíme pomocí nástroje Imagery → Classification Tools → Classify. Zvolíme klasifikátor Random Trees a nastavíme parametry. Je dobré se zde zaměřit na parametr Maximum Number of Samples per Class a zvážit, jestli je 1000 dostatečný počet. Pokud se podíváme znovu do Training Samples Manager a ve spodní části najedeme myší na hodnotu Pixels u jedné z tříd, tak se nám zobrazí, kolik pixelů je danou třídou pokryto. V mém případě je to 38177 pixelů u nejméně zastoupené třídy. Proto je tedy na zvážení, jestli by se hodnota Maximum Number of Samples per Class neměla navýšit. Můžeme ale nejprve vyzkoušet, jaký bude výsledek klasifikace s 1000 vzorky, a v případě neuspokojivého výsledku počet vzorku zvýšit. Nicméně výpočet se zde zdá být poměrně rychlý, a nebál bych se tedy s parametry experimentovat a vložit do Maximum Number of Samples per Class klidně i hodnotu odpovídající nejvíce zastoupené třídě.
V případě, že nejsme spokojeni s výsledkem ani po různých úpravách parametrů, nezbývá nic jiného, než upravit trénovací plochy. V takovém případě bych doporučil podívat se, kde se jednotlivé třídy klasifikují nesprávně (zejména třída s barely), a na takových místech přidat trénovací plochy pro správnou třídu, což by mělo výsledku pomoci. Nicméně pokud se jedná především o jednotlivé pixely, které se nesprávně zařadily do třídy Barely, jako je tomu na obrázku níže, tak není potřeba nic, protože se to vyřeší v postklasifikačních úpravách.
Postklasifikační úpravy
Po dokončení klasifikace je někdy vhodné provést postklasifikační úpravy. V našem případě budou tyto úpravy zahrnovat odfiltrování špatně klasifikovaných pixelů či drobných skupin pixelů. K tomu se používá tzv. Sieve filtr, který tyto pixely odstraní a klasifikovaný výsledek vyhladí. Tento nástroj bohužel nativně v ArcGIS Pro není, nicméně byl vytvořen jedním z uživatelů a my si ho tak do ArcGIS Pro můžeme přidat. Na tomto odkazu si jej tedy stáhněte. Stažený soubor odzipujte a následně jej přes Catalog → Computer najděte. Jedná se o klasický toolbox, který v sobě obsahuje dva nástroje. My použijeme nástroj Regular Sieve. Zde nastavíme vstupní a výstupní rastr a také minimální velikost shluku pixelů, kdy daný shluk nebude odfiltrován (velikost se udává v pixelech). Můžeme také měnit logický výraz, nicméně cokoliv jiného než is less than nebo is less than or equal to v tuto chvíli nemá asi smysl. Začneme např. s hodnotou 10 a uvidíme, jak bude klasifikovaný výsledek vypadat poté.
Nástroj Regular Sieve bohužel z nějakého důvodu překlasifikovává data tak, aby číslování tříd začínalo od 0. Takže pokud jsme si je číslovali od 1, tak došlo k jejich přečíslování. Pokud jsme měli číslování od 0, ale došlo ke změně symbologie, můžeme použít nástroj Apply Symbology From Layer k překopírování symbologie z původního klasifikovaného výsledku (ukázalo se ale, že moc nefunguje). Nicméně z následujícího porovnání je vidět, že aplikování sieve filtru výsledku výrazně pomohlo.
Určení počtu barelů
Po dokončení klasifikace chceme zjistit, jakou celkovou plochu barely zabírají, a z toho následně odhadnout, kolik se v oblasti nachází celkem barelů. Pro určení celkové plochy nejprve zjistíme, kolik pixelů se klasifikovalo do třídy barelů. K tomu můžeme použít buď nástroj Summarize Categorical Raster nebo se jednoduše podívat do atributové tabulky vrstvy s aplikovaným sieve filtrem (atributová tabulka původní klasifikované vrstvy bohužel tuto informaci nenabízí, takže u ní by bylo potřeba použít zmíněný nástroj).
Z této tabulky by se nyní dala vzít hodnota 172448, což je počet pixelů klasifikovaných jako barely, a určit z ní plochu a následně i počet barelů. Nicméně je potřeba vzít ale v potaz, že kromě barelů se do stejné třídy klasifikovaly i pozůstatky hangáru, nákladní auta a další zrezlý materiál.
Abychom určili správnou plochu, kterou pokrývají barely, je potřeba tato místa zamaskovat. Vytvoříme si tedy v geodatabázi novou Feature Class, ve které následně vytvoříme polygony pokrývající hangár a další místa, klasifikovná jako barely. Nové prvky do polygonové vrstvy vkládáme přes menu Edit → Create. Vytvořené prvky si poté pro jistotu i uložíme v menu Edit → Save.
Po vytvoření polygonů použijeme již zmíněný nástroj Summarize Categorical Raster, do kterého vložíme klasifikovaný rastr a vytvořenou masku. Výslednou tabulku si následně otevřeme a sečteme hodnoty sloupce C_0 (případně jiného sloupce odpovídajícímu barelům).
V mém případě to dává hodnotu 11633. Tu odečteme od celkového počtu pixelů klasifikovaných jako barely a zjistíme správnou plochu. Výpočet by tedy vypadal zhruba takto:
(172448 - 11633) · S, kde S je plocha jednoho pixelu. V mém případě to vychází na nějakých 14473,35 m2.
Tuto hodnotu poté vynásobíme číslem 2,12 (počet barelů na metr čtvereční) a získáme tak odhad celkového počtu barelů. V mém případě vyšlo, že se na území nacházelo přibližně 30684 barelů.
Úkol - VHR data
- Proveďte klasifikaci na vybrané scéně s cílem určit celkovou plochu, kterou pokrývají barely
- Určete, kolik se v oblasti nachází celkem barelů za předpokladu, že na jeden metr čtvereční připadá 2,12 barelů
- Do technické zprávy popište postup, pomocí kterého jste se k výslednému číslu dopracovali